Zobrazují se příspěvky se štítkemRozhovory. Zobrazit všechny příspěvky

Hvězda KHL: Roman Will

 Podívejte se na rozhovor s gólmanem Traktoru Čeljabinsk Romanem Willem, který   dal oficiální stránce KHL TV. 

Legendární Petr Sýkora ukončil profesionální kariéru







Autor: Hokejžurnál.cz

Petr Vrána o zisku mistrovského titulu

Sedmkrát hrál ve finále extraligy a sedmkrát prohrál.  Až v dresu Třince má Petr Vrána mistrovský titul!






Autor: Hokejžurnál.cz

Václav Varaďa: Nejlepší hráč celého play off je Dravecký!



Třinec slaví titul a trenér Václav Varaďa v rozhovoru pro klubový web prozradil, co bylo základem mistrovského úspěchu. 




"Je to velká úleva. Vidíte všechnu tu dřinu, která za tím byla. Jsem neskutečně dojatý. Celou sezonu tým nic nevzdal, celý rok jel naplno. Ve finále jsme byli o chlup lepším týmem. Stálo mě to strašně moc sil, skoro jsem nespal. Spoustu hráčů vyčnívalo, každý ale dokázal ve správný moment přiložit ruku k dílu a pomoct. I tak bych ale vyzdvihl Šimona Hrubce v bráně, který byl skvělý. Hodně nás držel v utkáních, které jsme třeba se štěstím zvládli. Nejlepší hráč celého play off je ale za mě Vlado Dravecký. Srdce a duše toho týmu. 


Kamkoli jsme ho postavili, odevzdal maximum. Nechci ale nikoho vynechat. Martin Růžička hodně bodů, Petr Vrána konečně zlato. Ondra Kovařčík jeden bod a zrovna vítězný gól, David Cienciala taky vynikající. Jde vidět, že to v Třinci funguje výborně. Časy, kdy se tady nakupovali reprezentanti a další hráči se házeli přes palubu, jsou pryč. Za všemi je vidět práce, s velkou podporou vedení bychom to ale nedokázali. Jsem moc rád, že jsme schopní nabídnout takové podmínky, že k nám chtějí chodit!" Uvedl pro oficiální stránku klubu, trenér mistrovských Ocelářů Václav Varaďa.



Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: hcocelari.cz

Útočník Edgars Kulda miluje českou kuchyni a filmy, zůstane ve Zlíně?





Lotyšský útočník Edgars Kulda zamířil před sezónou z KHL do české extraligy, následoval tak kroky svého staršího bratra, Arturse, který v minulé sezóně oblékal dres pražské Sparty.  Edgars je útočníkem Zlína a v našem rozhovoru, nám prozradil, co se mu v Česku líbí, které české jídlo má nejradši, jaký obor studuje na univerzitě a proč na svém dresu nosí číslo třicet dva. 
Jste už druhý hráč s jménem  Kulda, který se objevil v extralize. V minulé sezóně oblékal dres Sparty Praha, váš straší bratr , Arturs. Co vám říkal o Česku a extralize? Radili jste se spolu o vašem přestupu z KHL do Zlína?
Ano, dal mi informace o extralize. Neodehrál ve Spartě až tak moc, ale obrázek o soutěži si udělal. Věděl jsem od bráchu, že úroveň hry v extralize je na vysoké úrovni a česká nejvyšší soutěž patří mezi nejlepší v Evropě. Ve Spartě se bráchovi moc líbilo, samozřejmě Praha je jedno z nejkrásnějších měst Evropy, takže i destinace byla super. Ubezpečil mě, že hrát v Česku má smysl a úroveň ligy je na vysoké úrovni. 
Jste z hokejové rodiny, Arturs hraje v KHL za Severstal Čerepovec, vy oblékáte dres Zlína v extralize, sledujete se navzájem? 
Samozřejmě, sledujeme se navzájem. Přes internet jsem sledoval zápasy Čerepovce, vím jak se mu daří, on má taky přehled. Ví na jakém místě je Zlín  v tabulce, občas se podívá i na mojí statistiku. Díky internetu jsme prakticky stále v kontaktu, píšeme si, voláme. 

Vy jste útočník, Arturs obránce. V KHL jste nastupovali proti sobě, jaký to byl pocit hrát zápas proti bráchovi? Šli jste do souboje naplno, nebo se podvědomě šetříte?
Edgars a Arturs
Pamatuji si první zápas, který jsme v KHL hráli proti sobě. Bylo to zábavné. Před zápasem jsme se na sebe usmáli, ale nic víc. Do zápasu jsme šli oba na sto procent. Na ledě během zápasu nejsou přátelé ani kamarádi, jen soupěri. Chtěl jsem vyhrát, on taky. Další zápasy, které  jsme proti sobě odehráli jsme už prakticky nevnímali. Ale ten první si pamatujeme oba. Byl tam i moment, kdy jsem šel na bráchu, jeden na jednoho, když nastupuji proti Artursovi, chci ho porazit. Ale po zápase, je to zase můj brácha. Jdeme na večeři a rozebereme zápas. 
                                         
Arturs Kulda, patří mezi hvězdy KHL, hrál i v NHL. Jakou nejlepší hokejovou radu vám dal?
Dal mi spoustu rad. Nedá se říct jen jedna. V létě se připravujeme spolu, trénujeme, mluvíme o hokeji, rozebíráme zápasy. Minulé léto jsme se společně připravovali ve Finsku a právě tam, jsme asi nejčastěji rozebírali hru, jeden na jednoho. On je bek, já útočník, takže v hře jeden na jednoho si dokáže poradit asi nejvíc. 
Na dresu nosíte číslo 32, má pro vás speciální význam, proč jste si ho vybral?
Když jsem hrával v Kanadě za Edmonton Oil Kings, měl jsem 23. Když jsem přišel do Dinama Riga a manažer a se mě ptal, jaké chci číslo, řekl jsem dvacet tři. Nevěděl jsem, že je už obsazené. Manažer ho otočil a měl jsem na dresu třicet dva. Líbí se mi proto ho mám i ve Zlíně. 

Poslední tři sezóny jste odehráli v KHL v dresu Dinama Riga. V čem je podle vás největší rozdíl mezi KHL a českou extraligou?
Myslím, že v KHL se hraje víc defenzivním stylem. Hodně mužstev má styl hry, založený na přepracované defenzívě. V KHL je méně čistých šancí a přečíslení než v extralize. Česká extraliga je ale vyrovnanější. Prakticky každý, může porazit každého. Extraliga je právě proto, velmi zajímavá. Právě ta vyrovnanost se mi moc líbí. Myslím si, že i pro fanoušky je to skvělé, když vědí, že skoro vždy uvidí vyrovnaný zápas. 

Ve Zlíně už hrál váš krajan Roberts Bukarts, teď máte vedle sebe Ralfse Freibergse, mluvili jste spolu o městě a klubu, když jste dostali nabídku?
Edgars Kulda a Ralfs Freibergs

Ano, před příchodem do Zlína jsem mluvil s Robertsem Bukartsem, Jakubem Sedláčkem a samozřejmě i s Ralfsem. Nejvíc informací mi dal Jakub Sedláček říkal, že Zlín je krásné město a mužstvo má kvalitu. Právě on, mi ulehčil rozhodovaní. Ubezpečil mě, že Zlín je správná volba. 
Je to pro vás lehčí, když nejste v mužstvu sám a máte po boku dalšího Lotyše, Freibergse? 
Ano, myslím, že pro oba je to lehčí. Ralfs je můj kamarád, trávíme spolu spoustu času, navíc bydlíme na stejné ulici, takže se i často navštěvujeme. 
Jste ve Zlíně sám nebo s přítelkyní? 
Moje přítelkyně Dáša se ještě učí na univerzitě v Rize, takže do Zlína přijede
jen když má prázdniny. Ve Zlíně byla asi jen tři měsíce. Těšíme se z každé minuty, když můžeme být spolu. Ve Zlíně se jí líbilo.

                                        
Co nejraději děláte ve volném čase, jaké máte koníčky?
Mám individuální studijní plán, studuji na univerzitě v Rize obchod a podnikatelské vztahy, jsem v druhém semestru třetího ročníku, takže volný čas věnuji učení. Největším koníčkem je kino a filmy. Ve Zlíně chodím do kina často. 

Viděli jste už nějaký český film, který filmový žánr je vám nejbližší?
Bohužel, jsem zatím žádný český film neviděl, protože nerozumím česky. Ale vím, že v Česku se točí spousta filmů. V kině jdou stále upoutávky na nové české filmy. Mám rád filmy obecně, ne jen jeden vybraný žánr. 
Nedávno jste na sociální síť Instagram dali fotku, s obrovským steakem. Chutí vám v Česku?
S jídlem nemám ani nejmenší problém (smích). České jídla mi moc chutnají, moje přítelkyně Dáša si taky oblíbila českou kuchyni. Moje nejoblíbenější české jídlo je tatarský biftek, to je fantastická věc! V Česku je spousta skvělých jídel a opravdu mi tady chutná! 



Po sezóně vám ve Zlíně končí smlouva, co plánujete dál?
Teď se soustředím jen na play-off. Musíme postoupit do play-off a nic jiného mě nezajímá. Rád by jsem v české extralize zůstal, opravdu se mi tady moc líbí. Uvidíme co bude, jestli to bude Zlín nebo jiný klub. Hrát v české extralize je velmi zajímavé, jde o kvalitní ligu, zápasy jsou vyrovnané a atmosféra fantastická. Fanoušci nás stále povzbuzují, zpívají je tady spousta derby zápasů. Naši fanoušci s námi jezdí na venkovní zápasy, neustále nás ženou dopředu a to se mi moc líbí. 

Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: Archiv E. K.

Marek Čiliak: Martin Erat vychoval Nečase




Jeden z nejlepších gólmanů české extraligy a dlouholetá opora Komety Brno Marek Čiliak  přestoupil před novou sezónou do KHL. V druhé nejlepší lize světa, už obléká dres Slovanu Bratislava. Marek Čiliak se pomalu, ale jistě se adaptuje na ruský styl hry a také na dlouhé lety za vzdálenými soupeři. Na dálku sleduje také Kometu Brno a drží palce Martinu Nečasovi. 

Jaká je vaše pozice ve Slovanu Bratislava?
Sezóna v KHL bude dlouhá. Určitě se v brance protočíme s Jakubem Štěpánkem. Oba musíme být naladěni tak, abychom pomáhali mužstvu. Je na trenérovi koho z nás postaví v daném zápase. Já cítím důvěru trenéra a to je super. Vážim si to. 




Jsou zápasy v KHL velkou změnou oproti české extralize?
Určitě je to změna. Hokej v Kontinentální hokejové lize je jiný. Ze začátku jsem potřeboval trochu času, aby jsem se rozkoukal. Byly situace, kdy jsem očekával střelu a místo toho šla nahrávka. Musím se na to nastavit. V KHL se to hraje trochu jinak, víc kombinačně.

V KHL jste odchytal už čtyři utkaní. Už jste se adaptoval na herní styl a cestovaní?
Máme za sebou už první trip. Teď nás čeká cesta do Číny a na Dálný východ do Ruska. Musíme se na to připravit a venku předvést kvalitní výkon. Bude to asi náročné, časový posun i únava... Ale je to náš nejdelší výjezd potom už budou jen kratší. 




V čem největší rozdíl mezi českou extraligou a KHL? Rusové víc kombinují?
Já jsem si myslel, že v české extralize se hodně kombinuje, ale teď vidím, že v KHL se kombinuje ještě víc. Například v zápase proti Magnitogorsku jsem už čekal po kombinaci střelu ale ještě přišla jedna přihrávka na poslední chvíli. Rusové si to umí nahrát přesně na hokejku. Kontinentální hokejová liga je druhá nejlepší liga na světě, takže i kvalita hráčů je taková jaká je. Dnes už chápu, proč se proti Kometě tak těžko hrálo, když jsme měli přesilovku. Protože přesně takhle hrál Martin Erat, našel přesnou přihrávkou volného hráče a vymyslel pěknou kombinaci. Erat dával do hry myšlenku. Martin Erat byl velkým přínosem i v kabině a mimo ledu. Martinovi vděčím za mnohé je to velká osobnost. 


Martin Nečas už má nakročeno do NHL. Budete mu na dálku držet palce?
Samozřejmě! V Brně jsme byly velká rodina a stále jsme v kontaktu. Martin určitě má na to, aby hrál v NHL. Myslím, že právě Martin Erat vychoval Martina Nečase. Držím mu palce! Věřím, že to všem ukáže. 





Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: hcslovan.sk, hc-kometa.cz

Juraj Mikúš chválí Petružálka

Útočník Litvínova Juraj Mikuš v rozhovoru pro klubový web prozradil jak probíhá příprava na novou sezónu a jak se mu hraje s Jakubem Petružálkem.



Autor: Hokejžurnál.cz

Anna Sherbatov: V Kanadě se klade na rozvoj bruslení velký důraz




V Montrealu má svou vlastní akademii, která nese její jméno. Anna Sherbatov, patří mezi nejlepší trenérky bruslení na světe. Trénovala už stovky dětí a také hvězdy z NHL. V našem exkluzivním rozhovoru vám prozradí jak zlepšit bruslení, co je základem dnešního hokeje a také to, že bruslení se musí zlepšovat neustále i mimo ledu. 


Jak jste se dostali k práci trenéra pro rozvoj hokejového bruslení?
V mládí jsem se věnovala krasobruslení a dosáhla jsem v něm nemalé úspěchy, po našem příchodu do Kanady jsem lidem začala dávat hodiny krasobruslení. Když se můj nejmladší syn Eliezer začal věnovat hokeji, pochopila jsem, že to je úplně jiný styl bruslení a přeorientovala jsem se na hokej. Věnovala jsem se mému synovi, který dnes hraje v KHL a také jiným dětem. Dnes v naší akademii trénují děti i profíci z NHL. Mám certifikát pro trenéra hokejového bruslení. Nebylo lehké ho získat. Zkoušky jsme složila před lety v Torontu a stala se certifikovaným trenérem. Sama jsem byla krasobruslařkou a hned na úvod chci říct, že hokejové bruslení a krasobruslení jsou dvě naprosto odlišné věci. Z pohledu techniky, tréningu i znalostí. Vzhledem k tomu, že můj syn hrál hokej tak jsme měla výbornou možnost, hodně věcí a nových technik, nejprve otestovat na mém synovi a to, co se osvědčilo, jsme potom dávali do tréningového procesu i pro další děti a později i pro profesionální hokejisty. Dnes mám svůj vlastní systém jak naučit děti správnému hokejovému bruslení. 




V NHL i v některých evropských klubech dnes pracují trenéři krasobruslení a pomáhají s rozvojem bruslení...
Ano, vím o tom, ale já s tím nesouhlasím. Krasobruslení je úplně jiný sport. Hokejisté mají při bruslení jiné držení těla, jinou techniku. Trenér krasobruslení, nenaučí hokejisti správně bruslit. Také nesouhlasím s názorem, že nejprve se malý hokejista má věnovat, krasobruslení a potom přejít na hokej. To není správné, nejlepší je dítě učit rovnou hokejovému bruslení. Je to lehčí, než ho potom zase učit něco nového, když už má základy z krasobruslení, pak se těžko zbavuje starých návyků. Své děti v naší akademii například učíme, nejprve jezdit dozadu až potom dopředu. Naučit děti bruslit dozadu je lehčí než dopředu. 

Rodiče malých hokejistů, často od trenéra vyžadují, aby děti okamžitě začali hrát hokej, bez toho, aby se pořádně naučili bruslit. Rodiče často tlačí  na trenéry, aby děti tolik nebruslili a víc hráli s pukem je to správné? 
Ne! Základem je naučit děti dobře a správně bruslit, ale děti jsou děti, vždy musí dostat odměnu. V našem případě puk, po bruslařském cvičení si musí zahrát s pukem, aby měli radost. Ale v každém případě je ze začátku základem bruslení. To nejsou jen moje slova, ale potvrdí vám to i skauti z NHL. Často mluvím z lidmi z NHL. Skauti se mě ptají na hráče, které trénujeme v akademii a vím, že skauti  kladou velký důraz na bruslení. Celkově se dnes v Kanadě klade větší důraz na bruslení než kdykoli předtím. Dřív tomu až takovou pozornost nevěnovali, ale teď ano. 

Na čem dnes stojí bruslení hokejistu?
Na rychlosti! Hráči jsou dnes na ledě během jednoho střídaní maximálně třicet sekund. Rychlost je základem. Hráč na ledě nesmí ztratit ani sekundu a naopak, musí se pokusit získat nějaké vteřiny na víc. Na ledě dnes hraje roli každá sekunda. Své hráče například učím, deset různých technik startů. 
Do každé situace a z každé situace musíte vystartovat jinak. 




Hokej nikdy nebyl tak rychlý, jako dnes. Čím je to dané? Změnili se brusle, hráči mají silnější nohy...
Samozřejmě, dřív jsme měli jiné brusle jako dnes. I to hraje roli, základem pro rozvoj bruslení je technika a kondice. Bruslení se netrénuje jen na ledě, ale také mimo ledu. Off – ice cviky jsou důležité, V létě můžete zlepšovat své bruslení i cvičením, běháním a nabíráním síly. Rozvoj a zlepšovaní bruslení se samozřejmě trénuje na ledě, ale tréning na ledě tvoří jen 60%. Dalších 40% musí hráč získat cvičením mimo ledu. Už malé děti musí běhat, skákat, dělat různé cvičení aby si zlepšili bruslení. Samozřejmě děti cvičí jen s váhou svého těla. Dnes se v Kanadě klade na rozvoj bruslení velký důraz, trenéři hledají  stále nové techniky jak ho zlepšit. Už u malých dětí je bruslení důležité. Samozřejmě u profesionálů v NHL je bruslení na špičkové úrovni podmínkou. Jsem původem z Ruska a dokážu to porovnat. V Rusku se vždy dbalo na výborné bruslení v Kanadě tomu v minulosti tak nebylo. A dnes je to naopak. Podle mého názoru dnes v Kanadě dbají na bruslení víc než v Rusku, kde tomu už nepřipisují až tak velkou důležitost. Dnes vidíme, že pokud chceš uspět v profesionálním hokeji, musíš mít perfektní fyzickou kondici, to se potom projevuje i v bruslení. Sílu a rychlost musíte trénovat i v létě na ulici, mimo ledu. 



                                  Lars Eller z Washingtonu Capitals

U nás se stále vede diskuse, jestli je pro hráče důležitý první rychlý krok. Opravdu hrají první tři kroky na ledě takovou roli?
Podle mého názoru nehraje roli, kolik uděláš kroků, protože ten kdo má dva metry má dlouhý krok a stačí mu jeden na určitou vzdálenost a ten kdo je menší, potřebuje na stejnou vzdálenost kroků víc. Někdo udělá jeden rychlý krok a druhý musí udělat čtyři- pět kroků. Všechno o čem mluvíme, záleží od vzdálenosti a herní situace. Není až tak důležité, kolik uděláš kroků, ale první krok je nejdůležitější už z pohledu techniky. Od prvního kroku se všechno odvíjí. Už děti musíme učit, aby udělali první krok správně. Základem je nabírat rychlost už od prvního kroku, jak jsem říkala na začátku, během střídaní, hraje roli každá vteřina. Hráči, kteří nabírají rychlost až na základě druhého, třetího kroku, tím ztrácejí sekundy. 


Hraje při rychlosti hráče roli i jeho stavba těla? Z toho pohledu, že menší hráč bruslí rychleji než ten, kdo má dva metry?   
Každého naučíte správně a rychle bruslit, nezáleží na tom, jestli jste vysoký nebo malý, je to  jen otázka správné techniky. Stačí deset tréningů a každý člověk se naučí bruslit, i dospělý, který nikdy nestál na bruslích.  A samozřejmě, hraje roli i výška a stavba těla, každý má přece jiné těžiště. Každý hráč má jiné parametry a musí se naučit je správně využívat.

Někteří novináři  opakují fráze, že u rychlých hráčů hraje roli genetika, že hráč je proto tak rychlý, protože to má v genech. Souhlasíte? 
Trénovala jsem kluky, kterých otcové hráli v NHL a nemyslím si, že genetika hraje roli. Je pravda, že jsou hráči, kteří už od malička bruslí lehce a jde jim to líp a jsou hráči, pro které je to dřina, ale základem je technika, tréning a fyzická kondice. Pokud někdo zaostává v bruslení, časem může patřit mezi nejlepší a naopak, ten kdo vyniká a přestane pracovat tak ten náskok ztratí. Měli jsme v akademii hráče, kteří ve věku 14 let patřili mezi nejrychlejší hráče v rámci celé Kanady, ale pokud nerozvíjeli techniku, tak rychlost ztratili. To, že v určitém věku, patříte mezi nejrychlejší nic neznamená, základem je neustále zlepšovaní techniky. Za svou kariéru jsem trénovala víc než tisíc hráčů a nevěřím, že genetika hraje roli. 

Co je podmínkou pro hráče, který chce na ledě patřit mezi nejrychlejší?
Silné nohy a fyzická kondice. Můžeš mít skvělou techniku, ale bez fyzické kondice, to daleko nedotáhneš. Opět opakuji, pro rozvoj bruslení jsou velmi důležitá cviky mimo ledu. Cviků je spousta, základem jsou dřepy, běhy, sprint.





V našich hokejových klubech, je většinou jeden hokejový trenér, který se věnuje hokejovým dovednostem, ale také učí děti bruslit, co myslíte nebylo by lepší, kdyby měli děti v hokejovém týmu i speciálního trenéra, který by se věnoval jen rozvoji bruslení?
To by bylo ideální! V Kanadě a v USA jdou tímto směrem. Mají speciálního kouče, který dává hráčům lekce bruslení. Stačí dva-tři tréningy za týden a okamžitě se objeví výsledek. Hráči trénují vysloveně jen bruslení, bez puku. Hokejisté se musí věnovat bruslení stále, protože i když jste na vysoké úrovni postupně jí ztratíte. I hráči z NHL pracují na svém bruslení a to neustále. Během sezóny hrají zápasy a času na zlepšovaní není moc. Ale v létě je právě ten čas, kdy musíte tvrdě pracovat, aby jste si udrželi nebo zlepšili úroveň svého bruslení. Rozvoji bruslení musíte věnovat pozornost stále, během celé kariéry.

                                 

Profesionální hokejisté s časem ztrácejí na ledě rychlost. Jak se s tím můžou vyrovnat?
Základem je správná technika, tu věkem neztrácíš. Pokud po 28. roce ztrácíš dynamiku, tak ty sekundy, které si ztratil, musíš získat správnou technikou. Bez ohledu na to, kolik ti je let, základem je správná technika. Jen tak získáš rychlost a ušetříš síly. Ve vyšším věku je pro hokejisty při bruslení  důležitá efektivnost. Čím je hokejista starší o to víc, musí věnovat pozornost technice bruslení. 

Dnes trénujete malé děti i hráče z NHL a KHL. Je to pro vás velké zadostiučinění, když vaši žáci z akademie podepíšou smlouvu do NHL? 
Ano. Začínali u nás kluci, kterým bylo 4-5 let o pár let podpisují smlouvy do NHL. I před pár dny, přišel, kluk, kterého jsem trénovala od pěti let, že má novou smlouvu v NHL. Před pár lety, byl malinký neuměl bruslit a dnes má dva metry a hraje v NHL. Je mnoho hráčů, které jsem trénovala a dnes jsou v NHL a KHL. Hrají v různých částech USA a Kanady, ale létě se vracejí k nám do Montrealu a trénujeme spolu. Je to velká radost, když vidíš, že tvoji žáci se dostali nejvyšší úroveň.  
 Anthony Duclair dnes obléká dres Chicaga Blackhawks

Trénujete i holky?
Ano, trénuju i holky a některé hráli za Kanadu na olympiádě.
Jaká jste trenérka?
Náročná, velmi náročná. Kluci to mají se mnou těžké, musí trénovat a pokud to nedělají správně, musí opakovat cvičení i několikrát za sebou, umím být přísná a nekompromisní. I tak se ale vracejí a chtějí, aby jsem je trénovala. Je to velká radost, když se vracejí mí žáci se svými dětmi a řeknou mi, chci aby jste trénovali mého syna, protože sám vím, že vy jste nejlepší. Mám ráda svou práci, jsou dny, když v noci nespím a uvažuji nad tím, jak hokejisty naučit nové cvičení, když pak vidím jaké dosahují výsledky vím, že to všechno má smysl. 


Anna se svým synem Eliezerem, který hraje v KHL

Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: academiesherbatov.com

Švédové mají 38 obránců v NHL a my máme 32 hráčů v NHL celkem...




Kam se posunul český hokej? Je na tom špatně, nebo ne? Utekla nám světová špička? 

 Na tyto otázky odpověděl Jaroslav Špaček, který pět let působil u českého národního týmu jako asistent trenéra. 
"Já si myslím, že český hokej se posunul správným směrem. Pořád drží krok se špičkou, ale momentálně nemáme takovou kvalitu hráčů v Evropě. Hrají třeba v extralize, v nějakých týmech v Evropě, nebo v KHL, ale nehrají v těch špičkových týmech, jako je třeba Petrohrad nebo CSKA. A nemáme takovou kvalitu hráčů v NHL. Když vezmu třeba Švédy, kteří vyhráli mistrovství světa, tak ti měli celý tým složený ze špičkových hráčů NHL. Všichni jsou to hráči, kteří hrají první nebo druhé lajny, a ty týmy na nich stojí. A my, dokud nepřijeli Krejčí s Pastrňákem, takové hráče prostě nemáme, bohužel. V tomhle jsme trochu v tom světovém hokeji vyklidili pozice. Švédové mají 38 obránců v NHL a my máme 32 hráčů v NHL celkem. Tady je vidět, že ta základna je úplně jinde". Uvedl Špaček v rozhovoru pto oficiální stránku plzeňského klubu hcskoda.cz 

Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: wch2016.com

Matěj Machovský: Už jsem byl z Ameriky znechucený...





Matěj Machovský se stal novým brankářem Sparty Praha. V rozhovoru pro klubový web Sparty vysvětlil, proč mu angažmá v Severní Americe nevyšlo podle představ. 
"Nevyšlo to z jednoho prostého důvodu – zjistil jsem, že se mnou nepočítají na 
takovou pozici, jakou mi slibovali, když jsem smlouvu podepisoval.
Přišel jsem s tím, že budu na farmě v AHL, ale postupem času jsem zjistil, 
že klub podepsal dalšího brankáře, a tím pádem mě odšoupli rovnou do
East Coast (ECHL – druhá farma Detroitu). Pak jsem se dozvěděl, že 
ho Red Wings brali pro jistotu, protože následně nabídli brankáře z 
AHL Jareda Coreaua na listinu volných hráčů, a počítali s tím, že si ho někdo vezme. Ale nevzal. Takže já jsem zůstal v hierarchii až jako pátý gólman a už od listopadu  jsem věděl, že budu až na druhé farmě".

V ECHL je velice náročné cestovaní autobusem. "Na dlouhý trip se jelo třeba dvanáct hodin na jeden zápas a postupně se další dny přejíždělo do okolních měst, které už byly v kratší vzdálenosti.  A pak se to celé jelo zase zpátky… Měli jsme štěstí, že jsme měli sleeper bus, kde jsou postele. Člověk se mohl natáhnout a spát třeba pět šest hodin v kuse, takže tím se cesta o dost zkrátila. 
Když jsem byl ke konci sezony na farmě  v AHL, tak tam sleeper bus neměli a zvykal jsem si na to těžko".

Matěj Machovský v minulé sezóně oblékal dres Toleda a Grand Rapids, které se mu líbilo víc. "Centrum měli řešené, když to tak řeknu, evropsky. Všechno na hromadě, dalo se projít a zajít si do restaurace, na kávu, což bylo fajn. 
Ale potom, když vyjedete mimo centrum, tak tam mají všude 
taková jejich ghetta a nic víc. Takže to mě zklamalo a celkově nejsem úplně nadšený z toho, jak to v Americe funguje". Už jsem byl z Ameriky tak znechucený, že jsem si říkal, že potřebuji být zase doma. Sparta byla moje priorita a jsem rád, že jsem konečně tady. Uvedl na závěr rozhovoru pro oficiální web Sparty Machovský.
Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: hcsparta.cz 

Miloš Holaň: Kluci odvedli skvělou práci, jsou to hrdinové!

Hlavní trenér Pardubic Miloš Holaň zhodnotil celou sezónu. Co ho nejvíc potěšilo? Co si nejvíc cení a jaké má pocity po skončení sezóny. To vám prozradí ve videorozhovoru. 






Autor: Hokejžurnál.cz





Petrovický: Brno má velice kvalitní mužstvo a lídry, kteří mužstvo potáhnou





Legendární slovenský hokejista Róbert Petrovický, který v české extralize oblékal dres Komety Brno, stále sleduje Tipsport extraligu. Komu fandí a jak vidí šance Komety nám prozradil v krátkém rozhovoru. 
"V Kometě Brno jsem prožil krásné chvíle! Měli jsme dobrou i těžší sezónu. V Brně byla výborná parta kluků, lidi v klubu žili jen hokejem a skvělí fanoušci nás neustále povzbuzovali. Samozřejmě, že i teď sleduji výkony Brna. Sleduji českou extraligu a také jiné evropské soutěže. Brno budu sledovat.  V play-off se utkají Brno a Vítkovice, očekávám těžkou sérii, protože i Vítkovice stejně jako Brno podávali kvalitní výkony v základní části extraligy. Vítkovice mají dobře vyskládaný kádr, podpořený kvalitním brankářem. Boj v play-off začíná od nuly. Kluci se musí soustředit na každý zápas a nepřipustit si myšlenky o obhajobě, nebo o úspěchu, který dosáhli v minulé sezóně. Brno má velice kvalitní mužstvo a lídry, kteří mužstvo potáhnou. Rád se na sérii podívám". 




Róbert Petrovický byl v aktuální sezóně asistentem trenéra v KHL a ve Slovanu Bratislava, by rád zůstal. Ale nevylučuje, že se jednou objeví na lavičce mužstva v české extralize. "Rád by jsem zůstal ve Slovanu Bratislava. Kdyby v budoucnu přišla nabídka z české extraligy, určitě jí zvážím. Česká extraliga má svou úroveň a kvalitu", doplnil na závěr našeho rozhovoru mistr světa a jeden z nejlepších hokejistů slovenské historie, Róbert Petrovický.  
Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: hc-kometa.cz

Video: Tisková konference Jaromíra Jágra

Jaromír Jágr dnes na tiskové konferenci prozradil jaké má plány do budoucnosti, odpovídal také na otázky ohledně jeho zdravotního stavu a prozradil ještě mnohem víc. Podívejte se na celou tiskovou konferenci Jaromíra Jágra po návratu z Calgary.



Autor: Hokejžurnál.cz

Pavel Francouz: Snem je to zkusit na západě




Český brankář Pavel Francouz má téměř jistou nominaci na olympiádu. Gólman Čeljabinsku v rozhovoru pro Hokejžurnál.cz prozradil jestli na olympiádu už myslí, jaké má plány na další sezónu a že dálku fandí Litvínovu. 

Na bratislavském ledě jste nepustili ani gól. Čeljabinsk porazil Slovan Bratislava 3:0. Jaký to byl zápas z vašeho pohledu?
Nebyl to lehký zápas. Slovan Bratislava dokázal porazil Jokerit Helsinki a Metallurg Magnitogorsk, takže jsme věděli, že to nebude snadné porazit Slovan. Jsme rádi, že jsme vyhráli, protože teď potřebujeme každý bod. Myslím, že jsme byli dnes lepším týmem a zaslouženě jsme vyhráli.
Zápas se hrál v Bratislavě. Měli jste v hledišti někoho z rodiny nebo kamarády?
Měl jsme asi sedm lístku, byly tady maminka, přítelkyně a kamarádi. 

Olympiáda začne o pár dní. Vy by jste měli mít jistou nominaci. Jste myšlenkami už na olympiádě?
Pokud nebude nominace oficiální, tak zatím o tom ani moc neuvažuji. Samozřejmě to mám někde vzadu v hlavě, ale budu se na to soustředit, až když to bude. Teď mám dost starostí v Čeljabinsku, bojujeme o play-off a východní konference KHL je strašně vyrovnaná, tlak vedení je velký a teď je prioritou klub.

Na této olympiádě nebudou hráči z NHL. Kanada která na posledních turnajích jasně dominuje, nebude mít nejsilnější výběr. Myslíte se, že se tak zvyšuje šance i pro jiné týmy, aby získali zlatou medaili?
Samozřejmě víme jak Kanada jasně dominovala na posledních olympiádách   Teď se šance vyrovnají a myslím si, že vyhrát muže kdokoliv. Takže šance tam určitě je.



Jaká je vaše pozice v klubu?
Teď máme nastavený systém, že pokud vyhrajeme tak gólman chytá i další zápas. Pokud prohrajeme, tak se střídáme. Celá situace se vyřešila, teď jsem měl víc prostoru a jsem za to rád. 

Zkusíte v další sezóně  zabojovat o NHL?
Tak to vůbec nevím, to je úplně vzdálená budoucnost. To dnes nemám na pořadu dne. V létě se nějaké varianty v zámoří probírali, ale měl jsme platnou smlouvu v Čeljabinsku a vedení agentovi zdělilo, že mě nikam nepustí. 

Teoreticky,  kdyby byla nabídka z NHL, akceptovali by jste i dvoucestný kontrakt?
Teoreticky ano. Vím, že by bylo složitý dostat jednocestnou smlouvu, nikdy předtím jsem v zámoří nepůsobil a nebude to jednoduchý. Ano, dvoucestná smlouva je možnost. 

Zvažovali by jste i setrvání v Čeljabinsku?
Dnes je to těžko říct, co bude. Záleželo by i na podmínkách, ale mojim snem je to jít zkusit na západ. Uvidíme po sezóně. Může stát cokoliv. V pozitivním i negativním slova smyslu. 




Sledujete i výkony Litvínova v extralize?
Samozřejmě! Litvínov sleduji. Zrovna dnes jsem telefonoval se Zdeněkem Orctem. Jsme v kontaktu. Litvínov je teď ve složitější situaci, ale věřím, že se z toho dostanou. Na dálku Litvínovu samozřejmě fandím. Gólmani v Litvínově chytají výborně. Jaro Janus tam předváděl výborné výkony, teď zase  Michael Petrásek chytá skvěle a odvádí výbornou práci.







Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: khl.ru

Jakub Štěpánek: Vítězství nad Magnitogorskem se nerodí každý den




Český brankář Jakub Štěpánek byl hvězdou večera, když pomohl k výhře Slovanu Bratislava nad Metallurgem Magnitogorsk 4:3. 
Druhý gól, který jsem inkasoval byl z kategorie levnějších. Vítězství nad Magnitogorskem se nerodí každý den ani každý zápas. Je to cenné vítězství ale nedával by jsem to úplně nejvýš. Nemyslím si, že to byl můj nejlepší zápas v sezóně. Ruské týmy mají šikovné hokejisty a dokážou hrát dlouho s pukem v útočném pásmu, ale nedá se říct, že bych se vyloženě soustředil na jednoho nebo dva hráče. Hodně mi pomohla i obrana. Tak by to mělo vypadat v každém zápase. Myslím, že divákům se zápas musel líbit, mělo to echo i hokejovost". Uvedl po zápase pro naší redakci český gólman. 




Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: hcslovan.sk


Představí se Ján Laco na olympiádě?

Brankář Chomutova Ján Laco má podle slov generálního manažéra slovenské reprezentace Miroslava Šatana velkou šanci reprezentovat Slovensko na olympiádě, co na to říká sám hráč?




Autor: Hokejžurnál.cz

Jiří Vykoukal vstoupil do Klubu legend HC Sparta

Bývalý reprezentační obránce Jiří Vykoukal a dvojnásobný mistr světa strávil na Spartě 12 sezon, během nichž odehrál 568 utkání a nasbíral 331 bodů. V dresu s velkým „S“ na prsou slavil mezi lety 1990 až 2007 čtyřikrát zisk mistrovského titulu.





Autor: Hokejžurnál.cz 

KHL pustí hráče na OH, pro Rusy není vlajka to nejdůležitější, říká ruský novinář







Rusko bude vystupovat na olympiádě v juhokórejském Pchjongčchangu pod neutrální vlajkou. Objevují se spekulace, podle kterých bude Rusko dělat protiopatření. Například, že nepustí hráče z KHL na olympiádu. To by se dotklo i české nominace, protože základ české reprezentace budou tvořit právě hráči z Kontinentální hokejové ligy. 

Je to pravda? Přeruší se KHL? Co pro ruské hokejisty znamená startovat pod neutrální vlajkou? Mají Rusové na olympiádě jen ty nejvyšší ambice? Odpověď na tyto otázky, nám dal nejznámější ruský hokejový redaktor Pavel Lysenkov, který pracuje pro Sovietskij sport a také je redaktorem NHL.com


Pojede ruská hokejová reprezentace na olympiádu? Rusko se tam představí pod neutrální vlajkou a  ruskou hymnu nahradí olympijská znělka. Objevují se spekulace, že se nepřeruší KHL a liga neuvolní žádné hráče pro OH. Myslíte si, že to může nastat?
Rusko pojede na olympiádu v každém případě. Sportovci už několikrát řekli, že vlajku máme v srdci. Hymna se hraje na olympiádě jen jednou! A to tehdy, když ti dají medaili. To není jako na Mistrovství světa v hokeji, kde se hraje hymna po každém vyhraném zápase. Když chceš slyšet hymnu na olympiádě, musíš si to zasloužit. Když Rusko vyhraje hokejový turnaj a získá zlato nebo bronz, v hale pustí olympijskou znělku, ale hráči budou stejně zpívat ruskou hymnu. Není důležitá symbolika nebo vlajka. Nejdůležitější jsou sportovci, lidi a vlast. Všichni na světe vědí, že Kovalčuk je Rus, všichni vědí, že Dacjuk je Rus, když vyhrají, bude to vítězství naší země, bez ohledu na olympijskou vlajku. 

Takže KHL uvolní hráče na olympijský turnaj?
Stoprocentně, je rozhodnuto Rusko jede na olympiádu a v tom případě se KHL přeruší a hokejisti pojedou. Není nejmenší důvod myslet si, že KHL nepustí legionáře na olympiádu. KHL si váží legionáře, Čechy, Slováky, cizince celkově. Mají právo reprezentovat svou zemi a vedení ligy v tom nikomu nebude bránit. Dvanáctého prosince bude zasedání olympijského výboru Ruské federace, ale neočekávám, žádné radikální řešení. Náš olympijský výbor potvrdí, že Rusko jede na olympiádu. 

Rusko vyhrálo zlato na olympiádě naposledy v roku 1992 v Albertville, kde také po rozpadu Sovětského svazu startovalo po olympijskou vlajkou. Známy hokejista Darius Kasparaitis tehdy řekl, není důležitá vlajka, ale zlatá medaile. Tu ti nikdo nevezme...
V Rusku si tento moment všichni pamatují, bylo to naposledy, kdy hokejisti získali zlatou medaili na olympiádě. Teď jsou  hráči opět připravení bojovat o medaili. Protože v prvním řadě jde o důstojnou reprezentaci země. 
Může to být pro ruské hokejisti naopak zvýšená motivace, že nebudou hrát pod svojí vlajkou? Vaši hráči jsou emocionální a právě to může být impulz, ukážeme všem, že jsme tady a chce vyhrát víc než kdy jindy?
Podívejte se na olympiádu 2006 v Turíně. Rusko hrálo pod svojí vlajkou a utržilo porážku a byla to ostuda. Hokejisti prohráli  semifinále a zápas o bronz se skóre 0:7.  Ve Vancouveru 2010 jsme hráli ve čtvrtfinále s Kanadou a prohráli jsme. Pak přišlo Soči 2014, doma pod svojí vlajkou, zápas s Finskem v semifinále prohra 1:3. Teď je důležité hrát líp než na předchozích olympiádách. Co je lepší prohrát pod ruskou vlajkou nebo se snažit a vyhrát pod neutrální vlajkou?  Vlajka nehraje roli. Pro hokej bude nejdůležitější výsledek. My nejsme politici, nám jde o hokej. Bohužel, teď je v Rusku hodně politiků, který chtějí z této situace získat jen politický kapitál a myslí jen na svou vlastní propagaci a zapomínají na sportovce.  Sportovci se na olympiádu připravovali mnoho let a pro některé je to poslední šance zahrát si pod pěti kruhy. Kovalčuk, Dacjuk a další se na olympiádě představí zřejmě naposledy. Je to pro ně poslední šance vyhrát zlatou medaili. 

Rusko mělo pokaždé na olympiádě jen ty nejvyšší ambice. Platí to i teď? Chce Rusko z hokejového turnaje jen zlato? 
Když přijede na olympiádu výběr Kanady z NHL je jasné, že prakticky nikdo jiný nemá šanci získat zlato. Kanada dominuje. Ukázal  to Vancouver i Soči a také Světový pohár. Teď bude situace jiná. Bez hráčů z NHL se šance vyrovnávají. Šanci na zlato má nejen Kanada, ale také Švédsko, Rusko, Česko, Finsko...Ano, souhlasím, šance Ruska na zlato budou na této olympiádě vyšší než kdy jindy.  Cílem je zlato, ale nejdůležitějším cílem je důstojně reprezentovat svou zemi. Radost fanoušků bude víc, než medaile. 

Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: Archiv P.L

Marek Ďaloga: Diváci v Číně? Dvě stě je moc...




Bývalý hráč Pardubic a Sparty Praha, Slovák Marek Ďaloga dnes obléká dres čínského klubu Kunlun Red Star v KHL. Jaký je život v daleké Číně vám Marek Ďaloga prozradí v našem  rozhovoru. 
Pro Čínu je hokej stále cizí sport, kolik tak chodí lidí na hokej?
Na hokej chodí v Číně málo lidí, do novin píšou, že jich bylo 1200 nebo 500, ale to jen píšou, když je jich na zápase 200 tak i to je moc. Hokej v Číně lidi netáhne...Chtějí to zlepšit, snaží se to dělat na velké úrovni, ale nevím jestli se podaří lidi přesvědčit. Propagace hokeje v Číně je běh na dlouhou trať. 






Jak hodnotíte z vašeho pohledu výkony v sezoně?
Začátek sezóny byl z naší strany dobrý, byli jsme druhzí ve východní konferenci KHL. Pak jsme ale pár zápasů prohráli a postup do play-off se vzdaluje. (Aktuálně je Kunlun na 11. místě pozn. red). 

Jaký je život v Číně? Co je pro vás nejtěžší?
Nejtěžší? Všechno...Teď když jsme přiletěli na Slovensko, tak jsem se cítil jak na jiné planetě...Tady se člověk cití, že je doma. 




Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: hcslovan.sk

Eliezer Šerbatov: Říkali mi, ty jsi malý, ty nikdy nebudeš hrát hokej a podívej!


Jeho příběh je jako pohádka, jen skutečná. Eliezer Šerbatov je prvním Izraelčanem v KHL a symbolem pro všechny, že nikdy se nesmíš vzdát a žít pro svůj sen. 

Eli se narodil ruským rodičům v Izraeli, pak emigrovali do Kanady a neměli nic. Jen 25 dolarů v kapse a na rukách tři malé děti. Šerbatovovi po celou kariéru trenéři říkali, že je na hokej příliš malý a spoluhráči se mu smáli, že fotbal je pro Izraelce lepší sport než hokej. Eliezer Šerbatov se nevzdal a stále mluvil jen o tom, že jednou bude hrát v KHL a teď, tam opravdu hraje.


Vaši rodiče jsou z Ruska, vy jste se narodili v Izraeli a vyrůstali v Kanadě...
Maminka je židovského původu a vyrůstala v Moskvě, tatínek je také židovského původu, vyrůstal v dagestánském městě Derbent. Oba se poznali  v Moskvě a vzali se. Když se rozpadl Sovětský svaz, tak můj táta začal podnikat, ale byly devadesáté roky a mafie zaklepala na dveře... A v ten moment táta řekl ne! Já chci žít normálně a v bezpečí. Rodiče proto emigrovali do Izraele. Moji dva starší bratři Boris a Yoni se narodili v Moskvě, já v Izraeli, to je moje vlast, srdcem jsem stále tam.

Jenže v Izraeli, to bylo pro emigranti opravdu velice těžké, proto se rodiče rozhodli emigrovat ještě jednou. Tentokrát do Kanady. Získat azyl v Kanadě bylo téměř nemožné. Kanada cizince nepřijímala a když se emigrační pracovník ptal mého otce, proč chce jít do Kanady, táta odpověděl: Chci, aby se z mého syna Eliho stal takový hokejista, jako byl Guy Lafleur a to se dá dosáhnou jen v Kanadě.


Jaké byly začátky vaší rodiny v zemi javorového listu?
Když přišli mí rodiče do Kanady, měli tři děti na rukách a 25 dolarů v kapse, to bylo všechno. Neuměli jazyk. Vím co je to chudoba. Spal jsem v krabici, protože mí rodiče neměli peníze na postýlku. Byly dny, kdy moji rodiče nejedli, jen proto, aby jsme mohli jíst my, já a moji dva bratři.


               Alexej Šerbatov po příchodu do Kanady, Eliezer je nejmenší



Můj otec je inženýr, ale diplom z ruské univerzity v Kanadě nic neznamená. Proto začal pracovat v pizzerii jako pomocná sila v kuchyni. Moje maminka byla v Rusku úspěšná krasobruslařka. Táta jí říkal, ať začne dávat hodiny krasobruslení zdarma, jen proto, aby si udělala  jméno. A tak jsme začali, máma trénovala zadarmo, každého, kdo měl zájem a táta si postupně otevřel malý obchod  pro krasobruslaře, prodával tam brusle a oblečení. Moje máma je opravdu výborná trenérka bruslení. Dnes má v Kanadě vlastní hokejovou školu, kde trénuje power skating, trénují tam i hráči z NHL.


                          Kanadský hokejista Simon Després a Eliezerova maninka Anna



Takže vaše maminka vás přivedla k hokeji?
Ano, když jsem poprvé přišel hrát hokej, táta říká, Pane Bože, to je strašný...Mámě řekl, nauč ho bruslit a až potom mu dáme do ruky hokejku. Máma se mi věnuje dodnes. Jen díky ní, hraji hokej, to je její zásluha.



Věnovali jste se v dětství i jiným sportům?
Ano, chvíli jsem dělal taekwondo. Jsme sportovní rodina, moji dva starší bratři Boris a Yoni se věnují bojovým sportům. V Kanadě máme i vlastní tělocvičnu, kde trénujeme bojové sporty.


                                 Bratři Šerbatovové, zleva Boris, Eliezer a Yoni 




Z kanadské QMJHL jste už v 19-ti letech odešel hrát do Francie seniorský hokej, proč?
Myslím, že vždy je lepší hrát co nejdřív profesionální hokej, než se nechat dusit v juniorské soutěži. Na kanadský juniorský hokej mám svůj názor, ale nechám si ho pro sebe... V Kanadě, tě trenér nutí hrát jen jeho systém, potlačí tvojí individualitu a chce z tebe udělal hráče, kterým nejsi.
Nemůžu přece s mojí výškou hrát ve čtvrtém útoku a nemůže mě nikdo nutit, aby jsem se mlátil, dokážu to, ale žádný trenér mě k tomu nemůže nutit. Místo toho, aby jsem se musel mlátit v kanadské juniorce, jsem chtěl hrát hokej. Přišla ponuka z Francie, tak jsem jí okamžitě vzal.


Ve všech předcházejících rozhovorech jste vždy mluvili jen o tom, že budete prvním Izraelčanem v KHL...
Ano, o tom jsem snil od mých patnácti let. Vždy jsem obdivoval ruské hráče a ruský hokej, kombinace, přihrávky, bruslení, hezké góly, takový hokej se mi líbí nejvíc. A touha po KHL byl i důvod proč jsem z Francie odešel do Kazachstánu. Věděl jsem, že z francouzské ligy se do KHL nikdy nedostanu. Když mi jednou v létě, zavolal agent a říká nechceš zkusit kazašskou ligu, napadlo mě, v Kazachstánu přece hraje Barys Astana, budu na očích a možná se dostanu do KHL.



Když mluvíte o KHL doslova vám hoří oči touhou, kde se to ve vás bere?
Život se stává skutečným jenom tehdy, když si splníš svůj sen. Když žiješ tak, jak si chtěl. Mnoho lidí říká, potom... Kdy potom? Žijeme jen jednou! Druhou šanci nedostaneš, žádný potom už nebude. Žijeme tady a teď. Už dnes musíš žít tak, aby si tě jednou, mohla vážit tvoje budoucí žena a tvoje děti. Za co si tě budou vážit, když nic velkého v životě nedokážeš? Když jsme přišli do Kanady neměli jsme nic, vůbec nic! Já vím, co to je chudoba. Právě za to, jsem dnes vděčný, že jsme neměli nic, jen touhu něco dokázat.


Máte jen 25 let. Mnoho mladých hráčů takovou velkou touhu uspět v hokeji nemá...
Když máš všechno, bohaté rodiče, auta, velký dům, bazén, tak o co by si bojoval? Proč by si se snažil, když už všechno máš? Je to dané i dnešní dobou. Všichni jenom koukají do telefonu a jsou hodiny na sociálních sítích, místo toho, aby normálně žili a bojovali o svůj sen. Já věřím v štěstí. Věřím, že když něco strašně chceš, tak se ti to nakonec podaří.



Jaké byly vaše začátky v kazašské lize?
Když jsem, přišel hrát do Kazachstánu spoluhráči se smáli, říkali, máme útočníka z Izraele, měli by jsme koupit ještě nějakého gólmana z Jižní Afriky nebo obránce z Kostariky (úsměv). Ale nikdy jsem se  neurazil. Jen sem si v duchu řekl, počkejte já vám ještě ukážu, co umím. V Kazachstánu jsme s Beibarys Atyrau vyhráli kazašskou ligu a já jsme byl nejproduktivnější hráč týmu. Podle odborníků jsem byl v kazašské lize nejrychlejším bruslařem.


Spoluhráči se vám smáli, že jste z Izraele?
Ano, spoluhráči, trenéři i soupeři. Říkali mi to milionkrát do očí, hokej není pro tebe. Izraelci hrají maximálně fotbal. Trenéři mi říkali, ty si na hokej moc "malinkej", vyber si jiný sport. V Kanadě jsem za zády mnohokrát slyšel, proč on, proč tento ruský Žid hraje profesionálně hokej, proč on a ne já, já jsem přece z Kanady. A teď se na mě podívej (smích), sedím v šatně KHL s takovými hráči jako Andrej Meszároš.




Jaký to byl pocit, když vám agent zavolal a řekl, že má pro vás ponuku z KHL?
Na ten telefon jsem čekal celej život. Jediné co mi přeletělo hlavou bylo, nakonec! Roky práce mají smysl. Roky tvrdé práce přinesli ovoce. V každém rozhovoru, který jsem dával v Kazachstánu jsem říkal, že já budu prvním Izraelčanem v KHL. Říkal jsem to pořád a každému. Trenéři mi říkali, už přestaň, mluvit o KHL, novináři se usmívali a teď... Musí napsat – Eliezer Šerbatov nastoupil v dresu Slovanu Bratislava v KHL! Když jsem o tom jako malý kluk mluvil, zdálo se to neuvěřitelné. Musíš si dávat jen velké cíle. Jen když máš velké cíle, dosáhneš velké výsledky. Malé cíle, rovná se malé výsledky.






Neměli jste obavy z toho, že Slovan má finanční problémy?
Ne. Samozřejmě jsem o tom věděl, ale vůbec jsem nad tím neuvažoval. Vůbec! Já jsem se stal bohatým už jinou formou. V mém srdci, je teď tolik radosti! Budu si dělat svou práci, a když jí budu dělat dobře, peníze si mě najdou i sami.


Mnoho hráčů nechce jít do KHL, protože cestovaní a létaní je velmi náročné...
Tohle mi ani neříkej (začne se smát) Tohle ani neříkej... Já jsem v životě prožil tolik těžkých chvil. Tohle je detail. Poletím, tam kam bude třeba a vůbec nad tím nebudu uvažovat. Koneckonců, když létáš na zápasy letadlem, to znamená, že hraješ v nejlepších hokejových ligách na světe. Lítá se přece je v NHL a v KHL.


Když jste byl malý kluk, kdo byl váš vzor?
Martin St.Louis. Je ze stejného města (Laval) jako já. Vyrůstal jsem nedaleko od jeho domu. Malý hokejista výškou, velký výkonem. Nikdo ho nechtěl. Nikdo mu nevěřil. Na draftu si ho nikdo nevybral. Kluk z univerzity jednou zaklepal na dveře klubu NHL a říká, dejte mi šanci! A nakonec vyhrál Stanley Cup. Bude pro mě ctí, když se jednou stanu pro někoho takovým vzorem jako byl Martin St.Louis pro mě. Možná inspiruji nějakého malého kluka z Izraele a taky začne hrát hokej. 


Bydlíte nedaleko Montrealu. Fandili jste Canadiens?
Ne. Detroitu Red Wings. Tam přece hrála ruská pětka Fetisov, Konstantinov – Fedorov, Larionov, Kozlov. Hráli nejkrásnější kombinační hokej. Dědeček mi stále říkal, podívej Fedorov – Larionov, to je hokej. Dědečkovi vděčím za mnohé, on byl mým největším fanouškem. Chodil na každý můj zápas. I když byl těžce nemocný, měl rakovinu, i tak vždy přišel na každý můj zápas.



Jaký jste typ hráče?
Rychle bruslím, jsem technický hráč, dokážu dovést puk do pásma a přihrát. Vždy hraju na plno, vždy. Pro mužstvo, pro kluky.

                                   Anna Šerbatova, maminka Eliezera


Trenér Slovanu Bratislava Miloš Říha vás na tiskové konferenci kritizoval, že nedodržujete systém hry...
Potřebuji čas, aby jsem se adaptoval. Nehrál jsem žádné přípravné utkaní. Všechno je pro mě nové, systém, spoluhráči, liga...Věřím, že trenér bude trpělivý a dá mi šanci ukázat co umím. Ano, vím, já chci být všude, napravo nalevo, ale to vychází z mé snahy. Strašně chci (úsměv).




Jak se klukovi, který vyrůstal od jednoho roku v Kanadě líbí v Bratislavě?
Moc, opravdu moc. Bratislava je krásné a čisté město. Je to Evropa! Lidi tady mluví anglicky i rusky. Slováci jsou strašně milí a srdeční. Fanoušci mě přijali skvěle. Skandují moje jméno a to jsem tady jen pár chvil. Když skandovali moje jméno, cítil jsem se tady jako doma. Děkuji ze srdce! Když mám na sobě dres Izraele bojuji za Izrael ze všech sil. Když si obléknu dres Slovanu, jsem Slovanista, a také budu bojovat ze všech sil.



Ve Slovanu Bratislava máte na dresu číslo 19 proč?
Chtěl jsem číslo třináct, to je moje číslo, ale bylo obsazené. Pak jsem chtěl 12, protože dvanáctého se narodil můj brácha... Ale taky byla obsazená. Tak mám 19, ale to je přece hezké číslo, devatenáctku měl Steve Yzerman, Joe Sakic...


Kolik ovládáte jazyků?
Mluvím francouzsky, anglicky, rusky, hebrejsky a teď se začínám učit slovensky. Umím už pár slov – Ahoj, Volám sa, Ďakujem (úsměv).


Jak nejraději trávíte volný čas?
Rád vařím a velice rád hráji na piano. Dokážu hrát hodiny.


Jaký je váš nejoblíbenější citát?
Mám dva. Nevzdávej se a uvidíš jak se vzdávají ostatní. A druhý zní:
Můžeš padnou fyzicky. Padneš fyzicky milionkrát, milionkrát ti podají ruku a pomůžou ti postavit se. Padneš psychicky, udusíte a už se nikdy nepostavíš.


Autor: Hokejžurnál.cz
Foto: archiv redakce a archiv E.Š.
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)